Ladak je moc zajímavý kout světa. Tato špatně dostupná část Indie ukrytá mezi vysokými horskými bariérami Himálaje a Karákoramu leží na hranicích s Čínou (resp. bývalým Tibetem) a Pákistánem. Ladak je oblastí, kde našlo útočiště velké množství tibeťanů, kteří opustili po čínské invazi Tibet. Při naší letošní návštěvě Ladaku jsme si tento fakt uvědomili obzvláště silně. Měli jsme totiž to štěstí, že jsme v Ladaku pobývali v době, kdy sem zavítal na svoji pravidelnou návštěvu tibetský duchovní vůdce jeho svátost 14. dalajláma Tenzin Gyatso. Po čtyři dny zde probíhaly ranní modlitby (púdža), při kterých Dalajláma promlouval k věřícím. Místem setkání byl jako již tradičně areál v Choglomsaru, který leží asi 6 km od správního centra Ladaku, Lehu. Do tohoto areálu se vejdou tisíce návštěvníků. A tisíce slavnostně oblečených věřících zblízka i z daleka skutečně zaplnily po všechny dny Choglomsar, aby se alespoň takto mohli setkat se svým duchovním vůdcem. Účast na takové události byl pro mě nesmírně silným zážitkem. V Lehu jsme se dozvěděli, že to byla zřejmě poslední návštěva Dalajlámy v Ladaku, protože aklimatizace na pobyt ve vysoké nadmořské výšce je pro něho velkou zdravotní zátěží.

Během naší druhé návštěvy Ladaku jsme navšívili několik významných klášterů, konkrétně Alchi, Likir a Lamayuru, které leží na západ od Lehu, a Hemis, který leží na východ od Lehu. Nahlédli jsme i do několika malých klášterů v zapadlých vesnicích. Podnikli jsme trek z Lamayuru do Nurly, což byla trasa, na které jsme vysoko v horách nepotkali ani živáčka, takže jsme se mohli nerušeně kochat nádhernými výhledy ze sedla Tar La (4970m) a Hipti La (4310m) a obdivovat vysokohorskou květenu. Dále jsme podnikli výlet k jezeru Pangong. Jezero je skoro 150 km dlouhé a asi 3 - 6 km široké. Část jezera leží v Indii v Ladaku a část v Číně. Proto je ke vstupu do této oblasti zapotřebí zvláštní povolení.

Další kapitolou našeho pobytu v Ladaku byl týden strávený v klášteře Diskit. I v tomto případě bylo potřeba vyřídit si povolení ke vstupu do oblasti. V kláštěře působila již poněkolikáté skupina českých odborníků, kteří zde opravují poškozené staré malby (15. - 16. století), u kterých hrozí jejich zničení nebo přemalování novými malbami. V letošním roce došlo i na opravu střechy jedné ze svatyní v areálu kláštera. Naše role spočívala v dokumentaci dokončených i probíhajících prací.

Během našeho pobytu v Ladaku jsme samozřejmě potkali spoustu úžasných místních lidí. Díky tomu, že alespoň pár anglických slov tady umí každý, jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o životě lidí na vesnicích i v Lehu i o životě mnichů v klášteře.

© Liběna Stiebitzová