» Londýn je město, kam se moc ráda vracím. Pokaždé mě překvapí něčím novým. Tentokrát jsem byla na londýnské proměny obzválště zvědavá, protože loňská Olympiáda byla významnou událostí, na kterou se Londýn intenzivně připravoval. A opět jsem byla moc mile překvapená, přibyly nové zajímavé budovy a realizace projektů. Za některými jsme šli cíleně, a další jsme objevili náhodně. K té první kategorii patřila například velice zdařilá dostavba stanice King's Cross, k té druhé zase třeba umělecké dílo Metéoros od dvojice autorů Lucy + Jorge Orta, které vybrala porota pro mezinárodní nádraží St. Pancras - dva obrovské bílé mraky s postavičkami, zavěšené pod vysokánskou prosklenou nádražní klenbou. Po dokončení v roce 1868 (podle návrhu architekta Williama Barlowa) bylo nejrozsáhlejší zastřešenou stavbu na světě. Jeho výška dosahuje 34 a délka 210 metrů. Mraky budou na nádraží do letošního září.

A když už jsem u těch dočasných instalací, dočasná ozdoba čtvtého podstavce (jediného bez sochy) na Trafalgar Square je obzvláště vydařená. Obrovská bronzová socha Kluka na houpacím koni prostě nemá chybu, naprosto výmluvná a úsměvná záležitost, která člověka donutí popřemýšlet o mnoha jezdeckých sochách na náměstích. Dvojce autorů, Michael Elmgreen a Ingar Dragset, ji nazvali Bezmocné struktury, č. 101. Předchozí zde vystavený objekt, model Nelsonovy plachetnice v obrovské skeněné láhvi, je nyní k vidění před Námořním muzeem v Greenwich. Jejím autorem je Nigerijec Yinka Shonibare.

Na nábřeží u Temže vedle Národního divadla vznikla sytě červená dřevěná krychlová stavba doplněná čtyřmi věžemi v rozích s příhodným názvem The Shed (Bouda), která bude po dobu jednoho roku sloužit jako další divadelní scéna. Vedle surové betonové stavby Národního divadla se Bouda náramně vyjímá.

Nepřehlédnutelným novým architektonickým počinem v Londýně je mrakodrap The Shard (Střep), který vyrostl nedaleko London Bridge, tedy mimo tradiční místa, kde se dosud v Londýně výškové budovy stavěly. Byl dokončený v dubnu 2012, v té době byl se svými 310 metry nejvyšší evropskou budovou. Navrhl ho italský architekt Renzo Piano. Budově její jméno sedí, na mě působila až příliš ostře, studeně a nebezpečně, ale zcela jistě má i mnoho obdivovatelů. Horizont Londýna se každopádně zase o trochu více zvlnil.

Do budoucna se těším na dostavbu Tate Modern, podle projektu by to mělo být moc zajmavé doplnění stávající veleúspěšné galerie moderního umění umístěné v bývalé elektrárně. A samozřejmě se těším na to, čím mě Londýn překvapí příště, les jeřábů nad městem je příslibem, že z toho všeho stavebního úsilí snad vznikne něco zajímavého.